Amatérskou tvorbou se v tomto případě myslí díla s nedostatečnou literární kvalitou, nikoli tvorba bez nároku na finanční odměnu. Amatéři v prostředí internetu tvoří zejména za účelem prožitku ze samotného psaní (například potřeby sdílet emoci či se svěřit), ne kvůli účasti na veřejném literárním životě nebo zpětné vazbě čtenářů.
Prvním literárním fórem byl v roce 1997 Písmák.cz, o dva roky později následoval Totem a poté řada dalších. Ty kromě publikace a editace textů obvykle umožňují i hodnocení cizích děl. Charakteristickým rysem je vysoká míra anonymity, kdy obvykle není třeba při registraci zadávat své občanské jméno. Naopak se autoři snaží vyvolat pozornost netradičními či vtipnými přezdívkami (nicky), pod kterými publikují. Publikace není nutně definitivní, ale text lze následně například v reakci na kritiku upravovat či úplně smazat, čímž se zároveň minimalizuje riziko neúspěchu autora.
Specifickou a značně rozšířenou odnoží literárních fór jsou tzv. fan fiction weby, tedy prostor pro tvorbu fanouškovských textů, které jsou variací na populární popkulturní fenomény (např. Harry Potter nebo Star Wars).
Problémem literárních fór, kterými se značně odlišují od tradiční literatury, je nekvalitní zpětná vazba. Přestože příspěvky lze hodnotit, a to i slovně formou komentářů, jedná se spíše o posilování sociálních vazeb a základem je snaha autora pochválit alespoň za snahu. U většiny literárních fór zároveň chyběla možnost negativního grafického hodnocení, pouze se lišila míry pozitivního hodnocení. Dění na literárních fórech je navíc poměrně striktně odděleno od literárního dění mimo fóra. Komunitní charakter liteárních fór také vede i k segregaci autorů, kteří se prosadili i mimo toto prostředí.
PIORECKÝ, Karel. Česká literatura a nová média. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2578-4. S. 137-178.